Modlitebník - Křížová cesta totality (online prezentace projektu)
Básně: Martina Komárková (Sbírka básní Modlitebník)
Malby: Michail Ščigol (Křížová cesta totality)
Nad ránem ticho. Slepé sny
nemluví ani pokradmu.
Den na nás číhá. Má v nás kryt.
Labyrint. Jeskyni. A tmu.
Zkouším se modlit:
Až slova vejdou, až se noci zchladí.
až vnikne světlo všude, kam se dá,
až oči otevřu, tak jeden z nás mě zradí –
kéž to nejsem já.
Rozpálená země. Cesta bolí.
Místo stínu vrháme svůj kříž.
Vlčí máky z přibitých těl polí
větrem kanou. Vše je na obtíž.
Zkouším se modlit:
Ať jsem stínem kříže.
Ty vědí, kudy jít.
Kéž nesu ho jak prapor –
a ne jako štít.
Není kdy.
Jen sobota je blízko,
až bude po všem. Bude klid.
Není kam.
Jak Golgota je nízko!
Snadné je na ni vystoupit.
Zkouším se modlit:
Ať pokleknu, tak dočkám pátku
dík síle, kterou vládnu –
ne z jejího nedostatku.
Zůstal jsem. A opustil vše zbylé.
Přečti si mě. Sviť za jméno.
Jsem vzkazem. Jsem tvoje věčná chvíle.
Na stole je mnou prostřeno.
Zkoušíš se modlit, pomohu:
S tebou k tomu stolu
usedám. Ruce pod rukama.
I dřív i teď i pak
jsme spolu.
- Kéž se mnou nejsi sama.
I kdybych sám měl věčnost pod svým krokem
a dál chtěl na zapřenou jít,
i kdybych sám šel stále k sobě bokem,
kéž před tebou kam nemám ustoupit!
Modli se ze mě a já z tebe: ave cit…
Ave cit!
Stojediná, jdi hledat požehnání.
Máš chůzi paměti. A plátno místo meče.
Tvář toho, kdo tě vkleče
křtil očima i dlaní.
Paměť, ta nezná slitování.
Smí z misek vah brát od obou.
Tíhu i křídla máš, má paní.
Jsi sama sobě modlitbou.
Kostelník hledá zvon. Provaz kolem pasu.
Kolem dveří šátrá po setmění.
Zavěs mne! Pryč. Kam chceš. Jsem roztavený v času,
odlitý jsem z lávy vysílení.
Namísto srdce do mě dej
skleněný střed.
Jedno mi je, jak budu znít!
Chci naposled.
Kup si mě. Dám třicet stříbrných.
Nech svíčku rozsvícenou,
modli se za mě.
- Kéž měl bych větší cenu.
Ostrov z kotvy obrůstá a plodí.
Při siestě z modlitebních knih
spouštím stránky jako hejno lodí.
Hladina se valí přes kalich.
Bílé lodě plují v pláči žen.
V promočených přídích stejné řádky:
nelituj mě.
Kéž jsem vyslyšen…
Kéž se žádný z nich nevrátí zpátky.
Kolik kol se točí v malém světě,
rozčeřeném padlou nadějí!
Jako smyčka každé stahuje tě
tím těsněji, čím hlouběji.
Naděje…
Kéž můj svět neprotíná,
ale prokleje.
Do nozder utopených koní,
do písmen vyhořelých slov
zalknu tě. Zastřen plachetkou
klekánic, které nedozvoní.
Ať měsíc držíš ostřím vpředu
- přesně jak popravčí ctí meč,
mýlíš se. Jenom převaděč
zná dosud cestu: JÁ tě vedu.
Pojď. Musíš také po ní.
A zkus se modlit,
do prázdna bezvýznamných slov.
Do ticha dávných koní.
Den má ruce dlouhé za obzory,
chvíle se mu v prstech rozpíná.
Delší paže má dno: na vrch hory.
Nejdál dosahuje nevina.
Křížem krážem žízní v těsných tělech.
Modlím se a hledám cesty z nich.
Nejblíž vede oběť spasitele.
Nejdál řady ukřižovaných.
Paní průsvitná na pomezí,
přijmi dnes jméno své,
ber z propasti své,
ochraň vůli svou jak před zemí, tak i před nebem.
Snář svůj probdělý pevně svaž
a odpusť si svoji sílu,
tak jako slabí odpouštějí slabostem vlastním.
A překryj stopy po marnosti,
vyjdi kamkoli,
neboť tvé je loučení i zrod i v křídlech na věky
kámen.
Co je pravdy na mém životě?
Více než mne? A nebo méně?
Před talárem vaším v nahodě
přijímám sebe podřízeně.
Moc… Kéž je vrchol a ne sráz.
Zpod kůry věků denní dřeně
navzdory tepou i napospas
ve jménu Otce – a tvém jméně.
Svítalo. Tak otevřeli dokořán.
Postavili dům, nakrmili syna,
zasadili kříž.
Dovedli zpěv koně plaché z hloubi ran
a byl den první.
Zvedli prasklou číš
z řečiště prachu. V polomu lhaní
ticho kolem sebe a v sobě mlčení
oslovili.
Už ne volající, ale vyvolaní.
Chci na zem z trámů pokleknout
a sklonit hlavu níž, než jsem,
ztěžklou vším tím, co nesnesem,
když drátujeme život z pout.
Zkouším se modlit, s úklonou
k oltáři s černou madonou,
pod duhou jak pod baldachýnem.
Co však říct ženě, jež vše mění?
Spasila bohy vlastním synem.
- Kéž jsme jak bozi vykoupeni.
Když ostrov z kotvy pukal, sny
zelené zahrady Getsemanské
do kříže složil pocestný.
Odvrátil pohled z puklých hor,
četl se v bílém psaní.
Tak jako kříž ční nad obzor
a pro lásku se sklání.
Připravujeme
Online výstava na webu modlitebnik.cz navazuje na audiovizuální projekt k připomenutí 30. výročí listopadu 1989 Modlitebník – Křížová cesta totality, který byl v listopadu 2019 uveden v Praze a Rokycanech.
Věříme, že právě touto formou, totiž uměleckým ztvárněním, můžeme výstižně poukazovat na nebezpečí všech totalitních režimů a úskalí našich životních osudů, které se dají symbolicky přirovnat k osobitým křížovým cestám. Jak se svoji svobodou naložíme a jak o ni budeme pečovat? Nechme se inspirovat….
Malíř a architekt Michail Ščigol namaloval cyklus obrazů Křížová cesta totality již v roce 2009. Námětem všech obrazů následující výstavy Zpráva o akci K se staly události noci ze 13. na 14. dubna 1950, kdy StB provedla zábor všech mužských klášterů v zemi. Brzy nato byly uzavřeny i kláštery ženské. Tuto akci provázely vykonstruované politické procesy s členy a představiteli církve. Útoky na svobodu a víru mířily na zásadní hodnoty naší společnosti.
Básnířka, spisovatelka a scénáristka Martina Komárková k jednotlivým zastavením křížové cesty napsala neuvěřitelně niterné, nedogmatické a působivé básně. Výtvarník Ondřej Klos potom vytvořil koláže, které společně s obrazy Michaila Ščigola ilustrovaly ojedinělé a originální vydání celé básnické sbírky Modlitebník.
Na jaře 2019 se s knížkou seznámila Lenka Němečková, sepsala koncepci projektu a požádala nadějného mladého skladatele, který vystupuje pod pseudonymem Hans Karlsen, zda by básně nezhudebnil. Jakmile byla partitura na světě, stačilo už jen oslovit vhodné interprety, aby mohla být skladba provedena. Do projektu se tak zapojila uznávaná zpěvačka Martina Bauerová a výborná violoncellistka Sylva Jablonská.
V dubnu 2020 oslovila Lenka Němečková Jana Soukupa - zakladatele internetové společnosti Invisible a zpracovali web modlitebnik.cz, na kterém byla na Velký pátek stejného roku představena virtuální prezentace projektu Modlitebník – Křížová cesta totality.
V průběhu covidových uzavírek kulturních akcí projekt hudebně změnil koncept
směrem k větší otevřenosti publiku a operní zpěv jsme nahradili civilnějším projevem,
zpěvem populárním. Tím se ovšem objevil nový hudební písňový formát, který jsme
pojmenovali „duchovní šanson“. V současné podobě tak cyklus provádí zpěvem
Lenka Němečková, skladatel a hudebník Hans Karlsen a violoncellistka Sylva
Jablonská.
Obnovená premiéra díla bude provedena 24. 2. 2023 v Jičíně.
Pro jakékoli další informace o projektu Modlitebník – Křížová cesta totality se lze obrátit na Lenku Němečkovou - tel.: 775 699 954 nebo mail: l.nemeckova77@gmail.com
Michail Ščigol – malíř a architekt
Vystudoval kyjevskou Národní univerzitu stavebnictví a architektury a nástavbu urbanistiky Vysoké školy architektury v Moskvě. Už v té době se soustavně věnoval architektuře, sochařství a malbě. Od roku 1969 pořádá samostatné výstavy po celém světě. Na jaře roku 1990 přišel do České republiky a v roce 1993 byl přijat do Unie výtvarných umělců ČR. Je členem International Association of Art UNESCO. Tvoří rozsáhlé cykly, ve kterých spojuje moderní umění západu s byzantskou kulturou východních Slovanů. Ve svém díle vychází z evropského expresionismu a pro jeho malované příběhy je typická nadsázka, prvky jemné sebeironie i grotesky. Je držitelem cen Oskar za lidskost (ČR 1997) a Ceny Andyho Warhola (SK 2007). Vydal několik autorských publikací. Web www.scigol.cz
Martina Komárková – básnířka, spisovatelka, scénáristka
Vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její básnická tvorba vychází v časopisech, knižně a byla i zpracována Českým rozhlasem. Napsala desítky prozaických a básnických textů pro děti. Je držitelkou výroční ceny Albatrosu a vyhrála i několik scénáristických soutěží (scénáře k filmům a divadelní hře). Je autorkou večerníčku Velká dobrodružství malého tarbíka a pro Českou televizi vytváří i další pořady a cykly (např. Catch me! – výuka angličtiny; Jmenuji se… - o dětech azylantů v ČR). Dlouhodobě spolupracuje také s TV Nova.
Hans Karlsen - skladatel a hudebník
Po studiu na gymnáziu v Ostravě vystudoval sbormistrovství na Církevní konzervatoři v Opavě a poté kompozici na JAMU v Brně, kde zároveň pracoval jako mistr zvuku v divadle Husa na Provázku. Aktivně vystupoval s kapelou FiHa, Václavem Neckářem či zpěvačkou a herečkou Evou Vrbkovou a zpěvačkou Sabinou Vackovou, se kterou nahrál řadu skladeb. Aktuálně se věnuje skladbě a pracuje jako mistr zvuku v Národním divadle v Praze.
Martina Bauerová - zpěvačka
Absolventka Pražské konzervatoře. Účastnila se mnoha zahraničních pěveckých kurzů a ještě během studia získala stipendium Českého hudebního fondu. Mnoho let účinkovala jako sólistka Národního divadla Praha a jako host zahraničních divadel: Teatro Nacionál de S.Carlos (Lisabon),Teatro Real (Madrid), Teatro Massimo Bellini (Catánie- Sicílie), Royal Opera House Covent Garden (Londýn). Často spolupracovala se Symfonickým orchestrem BBC v Londýně( například v rámci festivalu Proms v Royal Albert Hall, nebo nahrávala pro Deutsche grammophon opery L.Janáčka). V současné době se věnuje koncertní a pedagogické činnosti.
Sylva Jablonská – violoncellistka
Hru na violoncello studovala nejprve na konzervatoři a následně na Akademii múzických umění. Ještě během studií se zúčastnila několika mezinárodních interpretačních kurzů, vystupovala sólově i s orchestry, mezi jinými i v italském Pergine při festivalu Pergine Spettacolo Aperto, později také s italským Orchestra internazionale d'Italia. Byla členkou Pražské komorní filharmonie, pravidelně spolupracuje s Českým národním symfonickým orchestrem a dalšími tělesy, aktivně se věnuje komorní hudbě. Vyučuje na Univerzitě Severní Karolíny, působí též v produkci české hudební agentury Czechconcert.
„..hledal jsem malířský klíč, jak ztvárnit citové ovzduší té doby plné úzkosti, stesku, bezbrannosti i nejistoty, a přesto i křehké naděje na změny. Za jakékoliv totality prochází totiž křížovou cestou celý národ. Trpí ti, kteří jsou souzeni a ve vězení, trpí pronásledovaní a trpí rodiny, příbuzní a přátelé, svým způsobem i ti, kteří jsou zdánlivě mimo osu zloby. Oběti jsou na všech stranách…“
Michail Ščigol
„Protože každý z nás prochází vlastní křížovou cestou. Jednotlivá zastavení – pochybnosti, utrpení, nutnosti, volby, pády, naděje i víra ve smysl toho, co se děje s námi i v nás, prožívá každý ve svém životě. Ať je jakýkoli, kdekoli a kdykoli. Křížová cesta je pro každého individuální a pro všechny společná. Modlitebník je knížka přání, abychom na ní obstáli.“
Martina Komárková
Modlitebník - Křížová cesta totality:
Básně: Martina Komárková
Malby: Michail Ščigol
Autor projektu: Lenka Němečková
Autor webu: Jan Soukup (invisible.cz)
Foto na pozadí: Martin Staněk